Po dlouhé době jsem projížděla dávno zapomenuté záložky, co mám uložené v prohlížeči a zděsila jsem se, když jsem našla svůj dávno, ale jakože fakt dávno zapomenutý blog. Datovala bych ho někam do období, kdy Mrtvé moře bylo ještě marod. Tolik myšlenek. Tolik..čeho vlastně? Uvedeno na pravou míru, zas tolik toho tam nebylo a popravdě to ani za moc nestálo. Byly to především nářky a strasti raně dospělého člověka, který si mnohdy neví rady. Zároveň těch pár článků krásně funguje jako okno do minulosti, kdy jsem byla mladá a blbá. Z čehož mi do současných dnů zůstala bohužel jen ta blbost :)
Nechtěla jsem oživovat, co jest už dávno pod drnem, rozhodla jsem se tedy, že své poznatky o fungování vesmíru budu plkat někam jinam. Třeba sem. Proč ne. Školu mám hotovou, tak proč si netříbit mozek psaním, žejo.
V rámci nového startu jsem si řekla, že si i začnu psát deník. Jako Bridget Jonesová, akorát mně není přes třicet a zoufale nehledám chlapa. Spíš k vyrovnání se s vnitřními pocity. Je dokázáno, že člověk se v každém stádiu vývoje musí vypořádat s problémy daného období. Někdy mám pocit, že řeším problémy buď o tři patra níž, nebo o dvě vejš. Což by asi nemělo být, proto si to budu psát. Budu si psát své pocity, myšlenky, plány.
Budu si psát všechno. Jen co se dostanu do slušného papírnictví a seženu si krásný notýsek :)
Takže tak za rok. Nejdřív.
Miluju starty nových životních etap.
Amen.
Fairy
